Vzpomínka na květnové setkání s biskupem

Jeden z dvanácti. Jako jeden z nás – každý z nás má možnost si vybrat a Pán respektuje naši svobodu. Jidáš se rozhodl zradit Ježíše za 30 stříbrných, ale mohl se přitom rozhodnout také jinak. Ty máš dnes možnost Ježíše přijmout nebo odmítnout, můžeš mu říct ano nebo ne. Tvé ano Ježíši je ke spasení, tvé ne vede k záhubé. Jidáš měl možnost si v této konkretní situaci vybrat, a stejně i ty si můžeš vybrat ve své konkrétní situaci – s přátely, ve škole, v rodině, v práci, v některých osobních situacích. Tvoje ano přivede ke spasení i ty druhé.Ale nestačí jen tvé ano, které jsi vyřkl včera. Nestačí ani v tvém životě říct jen jednou ano – možná i Jidáš řekl Ježíši několikrát ano. Ale v této konkrétní situaci se musel rozhodnout. A tak to platí právé i pro tebe, v tvém životě, tvé ano dnes! Člověk není souzen podle toho, pro co se rozhodl včera, ale podle toho, pro co se rozhodl dnes. A právě proto potřebujeme obnovovat naše ano Ježíši každý den.

Pane Ježíši,
my chceme také dnes obnovit naše ano Tobě.
My Te prosime, dej nám sílu na každý den a v každé naší
životní situaci, abychom dokázali Tobě říci vždy ano. A toto
ano, aby bylo svědectvím pro druhé.
Víme, že naše síly a naše pocity se mění, ale ty zůstáváš
neustále tentýž. Tvůj postoj k nám se nemění. A i my chceme
vytrvat ve svém ano.
My věříme, že ty jsi náš jediný Pán a Spasitel. Amen…

Modlidba Samuela Longana Brengla

Z knihy  Uspořádej si svůj svět. Takto se modlil evangelista Armády spásy z počátku 19-tého století :

Zachovej mě, ó Pane, před duševní ochablostí, otupělostí a hloupostí.
Pomozmi udržet si tělesnou, duševní i duchovní sílu sportovce, muže, který denně zapírá sám sebe, bere svůj kříž a následuje Tě.
Dopřej zdaru mé práci, ale pýchu přede mnou skryj.
Uchraň mě před sebeuspokojením, které tak často provází úspěch a rozkvět.
Chraň mě před duchem lenosti a nestřídmosti, když na mě útočí tělesné slabosti a chátrání.

Z mailu od Hynka…

Dcera jednoho prominentního Američana byla interwievována v pořadu “Early Show” a moderátorka se jí zeptala:

Jak Bůh mohl něco takového, jako bylo 11.září dopustit?

Anna Grahamová dala na výsost hlubokou a rozvážnou odpověď. Řekla:

„Věřím,že Bůh je z toho co nejhlouběji smutný, právě tak, jako my, ale již mnoho let říkáme Bohu, že má zmizet z našich škol, z naší vlády a z našeho života.

A protože je džentlmenem, domnívám se, že se tiše stáhl. Jak můžeme od Boha očekávat, že nám dá své požehnání a poskytne svou ochranu, když po něm žádáme, aby nás nechal samostatné?“