E-maily z pekla

Ukázka knihyNa celostátním setkání mládeže v Táboře-Klokotách jsem si koupil tuto zajímavou knížečku. Na první pohled může budit rozpaky u křesťanů, kteří neznají rady zkušeného ďábla od C.S Lewise…

Autor: Jim Forest

Vydáno: Karmelitánské nakladatelství rok 2007

Oficiální Anotace:

Najdou se knihy, které dovedou pobavit i poučit a zároveň poskytnou hlubší vhled do našeho duchovního života. Velice vtipný způsob, jak upozornit dnešního člověka na různá pokušení a rafinované tváře zla, předvádí i Jim Forest v knize E-maily z pekla. Navazuje přitom na svého velkého předchůdce C. S. Lewise s jeho Radami zkušeného ďábla. Pracuje se stejným východiskem: je velkou chybou popírat existenci ďábla, ale stejně tak mylné je přeceňovat přítomnost zla ve světě. Dnešní pokušení jsou v něčem jiná než pokušení před padesáti či sto lety. Vliv médií, liknavost a slabá vůle v konfrontaci se zábavami našeho věku, rádoby přátelské nové náboženské směry, vyhraněný a přehnaný individualismus, nebo naopak přenášení odpovědnosti na větší kolektiv. Jim Forest vtipně a zajímavě zpracovává řadu aktuálních témat. 30 dopisů Tasemníka jeho učedníkovi na téma pokušení tohoto času je napsáno ve formě elektronické pošty.

Krátce o autorovi:

Jim Forest je americký novinář a spisovatel, žijící v Nizozemsku. V roce 1988 konvertoval k ortodoxní církvi. Ve své literární tvorbě se zaměřuje na základní, praktická témata křesťanského života. Napsal knížky Modlíme se s ikonami (Praying with Icons) a Vyznání – brána k odpuštění (Confession: Doorway to Forgiveness).

Můj pohled :

Kniha se mi velice líbila, zejména kvůli své aktuálnosti. Mnohokrát jsem se musel zamyslet nad tím co pro mě znamená dnešní technika a jakým způsobem to vlastně žiju. Líbí se mi, že Lewisovským způsobem poukazuje na různá pokušení v kontextu doby.

Lewis psal stylem, který mi byl trochu bližší a možná to plyne i z toho, že můj pohled na víru je v mohém víc Lewisovský než Forestovský. Přesto mě velice potěšilo, že protestantský, katolický či ortodoxní pohled je v 99,5% stejný… a že se zas tak moc navzájem nelišíme.:-)

Knihu doporučuji zejména těm z Vás, které zaujaly rady. A myslím, že stojí za to přečíst obě.

Ukázka z knihy:

Můj nejdražší Umaštěnku!
Zmiňuješ se – v poznámce na okraj, jak to u tebe bývá -, že tvůj klient zas vklouzl do kostela. Netvrď mi, že se jen chtěl schovat přes oběd před deštěm. Prostě tvůj klient, právě teď velmi ustaraný muž, stále více podléhá pokušení modlit se. Dokonce jsi přiznal, že zapálil před ikonou svíčku a poklekl.

Můžeš se utěšovat rozumnou domněnkou, že jde nejspíš jen o příležitostnou modlitbu. Mnoho lidí se občas modlí, ale nikdy nepokročí ani o centimetr dál. Z takového zoufalého emocionálního výbuchu a z tak malé – pokud vůbec nějaké – lásky k našemu Oponentovi vytryskne víra jen zřídkakdy. Ve skutečnosti se taková modlitba snadno může obrátit v náš prospěch. Zadusí ji věta: „Udělej, co chci, a já uvěřím, že existuješ. Možná“. Když nedostanou, co chtějí, a to rychle, jsou lepšími ateisty než předtím. Zřejmě si pak myslí, že tam náš Protivník buď není, anebo že nestojí za to s ním mluvit, když se nechová jako poslušný Santa Klaus. To, že se tvůj klient o tom modlení nezmínil své ženě nebo kterémukoli ze svých přátel, je dobré znamení. Nesvědčí to ani tak o skrytosti jeho modlitby – nepříliš užitečné pro nás – jako o obavách, co by si druzí pomysleli.

Z mailu od Hynka…

Dcera jednoho prominentního Američana byla interwievována v pořadu “Early Show” a moderátorka se jí zeptala:

Jak Bůh mohl něco takového, jako bylo 11.září dopustit?

Anna Grahamová dala na výsost hlubokou a rozvážnou odpověď. Řekla:

„Věřím,že Bůh je z toho co nejhlouběji smutný, právě tak, jako my, ale již mnoho let říkáme Bohu, že má zmizet z našich škol, z naší vlády a z našeho života.

A protože je džentlmenem, domnívám se, že se tiše stáhl. Jak můžeme od Boha očekávat, že nám dá své požehnání a poskytne svou ochranu, když po něm žádáme, aby nás nechal samostatné?“